Taťkovo návštěva :)

Trošku mě zabíjí začínající angína, proto jsem se rozhodla čas v posteli využít trochu produktivněji (né, že by čtení komiksů bylo špatné, ale mohlo by být považováno za zahálku :D) a napsat článek.

Taťka přiletěl ve středu a vypravila jsem se pro něj na letiště do Newarku. Celá vyklepaná, že se ztratím, jsem málem vystoupila na špatné zastávce. Jak jinak, že? Naštěstí jsem se z vlaku v čas vykutálela a letěla čekat k jeho gatu. Jenže on nikde, no samozřejmě zkejsnul ve frontě na imigračním. Nakonec dorazil a já se hned vrhla rabovat kufr, protože mi mamka poslala linecké. Poskakovala sem po letišti a cpala do sebe cukroví. Cestou zpět jsem se klasicky ztratila na Penn station, museli jsme tedy vylézt nad zem, abych se dostala z vlaků do Jersey na Long Islandské vlaky. :D

Další dny utíkaly, jako voda. Navštívili jsme museum se starými válečnými letadly, již jsem o něm psala. Zajeli jsme do Huntingtonu na jídlo, viděli jsme v kině (opět) Suicide Squad s Martou :3 :3 :3, byli jsme na další večeři na ty pickém americkém hambáči, nakupovali jsme, ale ty největší výlety jsme naplánovali na víkend. Tedy já je naplánovala, bylo to překvápko.

V sobotu jsme se vypravili do NYC. Měla jsem koupené lístky na Sochu Svobody a Top of the rock. K Soše Svobody jsme jeli metrem a ovšem, ztratila jsem se. Já se prostě nemůžu pohybovat v metru. :D Vylezli jsme tedy nad zem a blížili se k cíli. Vystáli jsme si frontu a já zapomněla, že mám v kabelce nůž. No jak jinak, hrozný problém. Takový malý nožíček, ale pro ně to je vojenský nůž, se kterým můžu někoho zabít. Sem se tam začala normálně smát. Jenže mě ten smích přešel velmi rychle, řekli mi, že mi ho nevrátí po návštěvě. Prý ho vyhodí do koše. No to sem se začala čertit a oni začali šílet, že jako nechápou, proč potřebuju nůž, že je to tu bezpečný. Asi se jim nikdy nestalo, že nemohli otevřít bonbony. Naštvaně jsem nakráčela na loď, ale po chvilce se mi nálada zvedla. Pohled z lodě je úžasný. Prolezli jsme podstavec Sochy Svobody a ostrov, kde se nachází. Poté jsme zamířili na Ellis Island. Ten jsem si užila daleko více. Je tam skvělé muzeum a dobová jídelna, kde si opravdu můžete koupit jídlo. Pěšky jsme se vydali k High Line a Top of the rock. Cesta to byla dlouhá, ale taťka toho díky tomu viděl spoustu. Cestou začalo trošku poprchat, ale to nás nezastavilo. Po takovém výletu jsme byli pořádně utahaní. Ještě nás čekala cesta z vlaku pěšky domů (45 minut) a mohli jsme sebou fláknout do postelí.

V neděli bylo v plánu Six Flag, ale jelikož jsme na nádraží narazili na idiota, nekonalo se nic. Poprosila jsem jednoho zaměstnance, jestli mi pomůže s koupí lístků, vše tam nacvakal, ale vyjely jen 2 lístky, né 4. Jenže já nevěděla, že potřebujeme 4. Vlezli sme do busu a tam se se mnou začal řidič hádat. Po několika minutách jsem vytočená prohlásila, ať mi dá zpět lístek a že jdu z busu ven. Na to mi řekl, že mi ho nedá atd. No hádali jsme se tam ještě jakou dobu, než pochopil, že z busu odcházím. Ještě mi ten zaměstnanec poté řekl, že si mám koupit lístky na cestu zpět v Six Flag, to sem ho málem zabila, protože jsme je koupili na cestu tam i zpět a dali za to 70 dolarů a nehodlám zbytečně dát další peníze za bus, když sem tu cestu už zapaltila. Poté řekl, že mi ty lístky můžou proplatit. No neproplatili, že? Nechala jsem s radostí (bez ironie) propadnout lístky do parku a šli jsme prolézt Central Park. Nakonec jsme byli rádi, že jsme nikam nejeli. Byli jsme naprosto mrtvý.

Poté jsme strávili ještě pár společných dnů. Dostala jsem super úžasný nejlepší kabát a super nejšílenější kočičí pyžamo a miliardu dalších věcí. :3

Všechny fotky má taťka, tak je časem přidám. :) A když mne omluvíte, jdu se zabubat do kočičího pyžama, ulovit čaj a dál umírat.

Atlantic City a Katty narozeniny :D

Varování! Pokud má někdo sklony k pohoršování, raději tento článek ani nezačínejte číst. 

Minule jsem slíbila, že napíšu článek o Katty oslavě narozenin. Upřímně? Opravdu jsem uvažovala nad tím, zda tento článek vůbec psát. :D

 V pátek jsem nasedla na autobus směr Atlantic City. Měla jsem jen jeden maličký kufr a kabelku. Do teď žasnu, jak jsem se do toho dokázala sbalit. Náš autobus měl půl hodiny spoždění, jelikož někdo zkolaboval a zastavil tím veškerý provoz na nádraží. V USA prostě vše až moc řeší. Cesta utíkala rychle a už brzy jsem vystupovala. Jenže ouha, ztratila jsem se. Nervní a unavená jsem bombardovala Katty telefonáty. Nakonec jsem se díky bohu našla. Holky přijely zrovna, když jsem našla nejen sebe, ale i hotel. Bylo nás 5 a měly jsme pokoj pro 4. Pokoj byl maličký a my tam přes sebe skákaly, jak kamzíci na horské louce. Zbavily jsme se au pair vzhledu, nahodily po dlouhé době make up a vydaly se do kasína. Jelikož jsme pily už na pokoji, měly jsme skvělou náladu. Zapluly jsme do sport baru, kde Silva potkala nápadníka číslo jedna. Koupil nám všem drinky a odešel s tím, že mu šlo jen o koupení pití. :D Vycucly jsme, co jsme dostaly a šly jsme do klubu. Koupily jsme pití a šly tancovat. Netrvalo dlouho a kroutily jsme se na podiu, jak žížaly na háčku. Drinky se nám točily v ručkách rychlostí kulového blesku a po chvilce jsme začaly vyvádět ty běžné hloupůstky, po kterých máte rtěnku i za ušima. Ve chvíli, kdy jsem na baru pila s bezrukým chlapem, jsem si řekla a dost. Vyběhly jsme z klubu, jako tornáda a slečna u vstupu nám všem upravila rtěnku. Při procházení kasínem, jsem nezapomínala každému fešákovi připomínat, že má Katty narozeniny. Ve výsledku to vypadalo následovně. Křičela jsem, ať ji políbí, protože slaví. Po chvíli motání se v kasínu, jak vítr v bedně, jsem usoudila, že si potřebuji odskočit, ale dámské záchody jsme nenašly. Pouze pánské. Řekla jsem si proč ne a šla jsem. Ze záchodů vyběhli dva vyděšení Indové a ječeli, že je tam holka. Katty se Silvou jim vysvětily ať nepanikaří. Když jsem se vykutálela, Katty se zrovna s jedním líbala. Po chvilce se otočila a zaječela utíkejte. 

Rozběhla jsem se jako tornádo a holky za mnou. Netuším, kudy jsem běžela, ale najednou jsme se objevily v prostorách pro zaměstnance. To nás ovšem nezastavilo a běžely jsme dál. Po dalších pár polibcích, jsme se rozhodly opustit kasíno a jít prozkoumat pláž. Odhodily jsme kabelky do písku a šly si smočit nožky. U nožek to nezůstalo a po chvilce jsme se cákaly celé v oceánu. K naší smůle byly velké vlny a každou chvilku nás nějaká sejmula. Silva mě a Katty statečně střídavě vytahovala z vody. Když jsme usoudily, že oceán asi nebude to pravé, šly jsme pro kabelky. Jenže v té tmě jsme je nemohly najít. Propadaly jsme postupně panice až do chvíle, kdy Katty začala skákat, jak kdyby ji štípnul krab do zadku. Našla kabelky. Po zjistění, kolik je hodin, vypravily jsme se k hotelu. Jsme přeci zodpovědné a po půl šesté ráno nepaříme. Písek jsme měly všude, opravdu všude. Rozhodly jsme se tedy sundat spodní prádlo, pro větší pohodlí. Bohužel až později jsme si všimly společnosti. Dotlapkaly jsme na hotel, daly sprchu a plácly sebou do postele.

Ráno jsme se kolem 9 vzbudily, dokutálely jsme se na snídani a rozhodovaly, na co máme energii. Odpověď byla jasná. Oběěěd!

Vybraly jsme mexickou restauraci, objednaly drinčík na udržení hladinky a povídaly si.

 Katty z ničeho nic pronesla, že tady mají velké citrony. Věřte mi, v tu chvíli jsme se válely pod stolem. Rozhovor se ubíral k našim historkám o akcích. Dostaly jsme se až k lidem, kteří mají jen jednu ledvinu. Načež Katty zahleděná do drinku pronesla: "Ještě, že mám ledviny dvě." Zaměstnanci restaurace, museli začít litovat naší přítomnosti. Byly jsme nejhlučnější stůl. Po obědě jsme se šly s Katty projít a holky šly spát. Bylo vyhlášeno, že se blíží hurikán a vítr se začal pomalu zvedat. To nás neodradilo a dál jsme hledaly mušličky. Večer jsme se vrátily na hotel a začalo opět několikahodinové šlechtění. Nevím, proč, ale stále jsme měly otevřené dveře. Za jakékoliv situace. Díky tomu se stalo, že si s námi chodil neustále povídat jeden černoch. Ale po prohlášení, že jsme kurvy a následných otázkách jestli jsme z Ruska nebo Turecka, jsme ho vyhodily. Opět nás přepadl hlad, obuly jsme lodičky a cupitaly jsme do moc hezké restaurace. Když jsme procházely kasínem, zaslechly jsme i pískání. Moc nám to slušelo. Objednaly jsme si vínko a hubu jsme už nezavřely.

 Odtud nás kroky zavedly opět do sport baru. Na mě se ovšem začalo podepisovat plavání v oceánu. Bolest v krku mě tak odrovnala, že jsem po chvilce zamířila na hotel a holky zanechala samotné. Upřímně? Jsem ráda, že jsem šla, jinak bych dopadla bůh ví jak. Kolem 4 mě vzbudilo bušení na dveře. Vpustila jsem je do pokoje a už to jelo. Katty ječela, že má rande, Silva hledala něco, raději nechtějte vědět co, a Ivča plašila, že ztratila Monču, která předtím ztratila botu. Katty se Silvou opět utekly a my šly spát. Vrátily se bůh ví v kolik. V celku a se vším, s čím odešly. Ráno jsme zjistily, že Monča pořád nedorazila a trochu se bály. Jenže bát se je lepší s plným žaludkem, proto jsme si zašly na snídani. Poté se zjevila ve dveřích naše pohřešovaná s otázkou, jestli máme její kabelku. Neměly. Byl v ní pas, dva telefony a peněženka. Mimochodem, ztratila i tu druhou botu a spala na pokoji pro 4 se 12 lidma. Oproti nim jsme amatéři. S menší panikou jsme se sbalily, naházely věci do auta a šly řešit ztracenou kabelku. Po asi hodinovém hledání, jsme se dovolaly na její telefon a zjistily, že je hodinu a půl od Atlantic City. Nikdo jsme nechápal, jak je to možné. Doplazily jsme se s vypětím sil pro kávu a jelo se. Já jsem jela domu a holky pro kabelku. Tu prý našli nějací lidé, kteří brzy ráno odjížděli domů a proto vzali kabelku sebou tam a nechali ji na policejní stanici u nich. 

Po příjezdu domů, jsem objevila 7 dětí, bordel a všude po zemi brambůrky. Raději jsem se rychle najedla a šla vybalovat. Se zděšením jsem zjistila, že jsem ztratila nabíječku a totálně unavená jsem šla kupovat nabíječku s Martou. Naštěstí sebou vzala pivo na cestu. Bez něj bych tam asi ani nedošla. :D

Musím říct, že takový víkend jsem asi ještě nezažila. Moc vám holky děkuju za skvělý víkend a příště nás čeká ostuda, třeba ve Vegas. :D


Poučení na konec:

1. Vždy nosit lodičky s páskem přes nárt.

2. Nikdy si nebrat psaníčko.

3. Gorila slepí i neslepitelné.

4. Nikdy se nelíbat s Indem v kasinu.

5. Nikdy se nekoupat v šatech v noci v oceánu.

6. Nenechávejte věci v noci na pláži (hodně špatně se v té tmě hledají).

7. V USA dělají silnější drinky.

8. Na pokoji pro 4, dokáže spát 12 lidí, bez vědomí personálu hotelu.

9. Pijte v cizině. Je to menší ostuda, protože vám nerozumí.

10. Líbat se s rudou rtěnkou, není opravdu dobrý nápad.

11. Pořiďte si korunku a pokud se vás někdo zeptá, jestli jste nevěsta, souhlaste.

12. Kafe v USA chutná jako voda z ponožek a ráno ho musíte vypít celou konvici, abyste rozlepili alespoň jedno oko.

13. Dámy, nikdy nechoďte čurat na pánské záchody. V USA chlapi nedokážou rozdýchat, když se jdete vyčurat na pánské záchody, protože dámské nedokážete najít. Hystericky vybíhají ze dveří a plaší, že tam vešla holka.

14. Pokud si začnete myslet, že jste Taylor Swift. Opusťte bezodkladně bar.

15. Pokud vidíte nad hlavou modré nebe a mraky, neznamená to nutně, že už je den. Může se jednat pouze o namalovaný strop.