Já a má zapomnětlivost

To bych nebyla já, abych zase něco nezmatlala...

Ráno jsem vstávala s myšlenkou, dnes si dojdu pro pas, zbylé reference a budu mít hotový profil. Takže jsem celý den běhala po městě a zařizovala ještě věci ohledně práce. Co čert nechtěl, začalo pršet a jelikož jsem nachlazená, měla jsem obrovskou radost z půlhodinové cesty v dešti domů. No nakonec jsem to vzdala a sedla si do baru na sklenku, abych se trošku zahřála. Táta pro mě přijel a jeli jsme k němu do práce scenovat vše potřebné. Měli jsme na to přesně 14 minut, než se začne obnovovat alarm. Po cestě ze schodů jsem zaslechla pípání. Rozeběhli jsme se k východu. Díky bohu jsme alarm nespustili a nemuseli čekat na příjezd policie.
Ale co čert nechtěl. Doma jsem si sedla k počítači, začala vkládat dokumenty a zjistila jsem, že jsem neoscenovala pas. Tak hrozně jsem doufala, že už to dnes budu mít z krku. Sice je to jen chvilkové zdržení, ale už jsem si chtěla oddychnout, že to mám hotové. No snad. Už vidím, že agentura najde určitě nějaké chyby a budu muset profil upravovat. :D
Kolikrát si říkám, jak by byl můj život jednodušší, kdybych si neusmyslela, že odletím. Ale jednoduché je pro mě také nudné. To není život pro mě. :) Raději si svůj sen prožiji, i když to určitě nebude lehké a bezproblémové, než abych dál jen snila. :)

Video

Ano, ani já jsem se nevyhla tvoření videa. Myslela jsem si, že to bude to nejhorší na přihlášce. Světe div se, bylo to tak.

"Hi"... Stop, o čem jsem to vlastně chtěla mluvit? Dobrá zkusím to znovu. Panečku, vždyť vypadám jako psychopat. Tak jdu na další pokus. Končím, tady jsem jako vrah.

Asi takhle vypadalo mé natáčení videa. Nakonec jsem se smířila i s menšími záseky a červenáním, protože lepší už to nebude. Písmenka z papíru vypadala, jako kdyby je maloval a vystřihoval slepý člověk bez rukou. A tím to nejhorší neskončilo. Nejdřív mi nešel otevřít program. Po sestavení (které mě bavilo, ale trvalo docela dlouho), mi video nešlo uložit. Ruku na srdce. Málem jsem sekla s celým Au Pair programem. Strávit několik hodin nad videem, které nejde uložit, bylo na mě moc. V tuto chvíli už jsem měla na chatu kamarádku, která si prochází procesem ověřování přihlášky a uklidňovala mě. Tímto jí neskutečně děkuji. Bez ní by asi počítač skončil po oknem a já ve svěrací kazajce.

Díky bohu, asi po hodině, se mi povedlo video uložit. Ovšem, jak ho zmenšit? To je další výzva pro člověka, který je počítačový antitalent. Ale i tato překážka byla nakonec překonána. Video jsem nahrála do profilu a pokud se agentuře nebude líbit, tak se půjdu odstřelit.

Teď pár rad:
Buďte pozitivní, nebojte se drobných chyb, jsou poměrně milé.
Čím veselejší a zábavnější je video, tím spíš upoutá. Klaunský oblek, ale nechte ve skříni.
Nehoupejte se. Díky tomu jsem vypadala jako psychopat.
Hlavně klid. Obrázek si o vás rodinka udělá spíš na skypu, než na malém videu. :)

Asi do Ameriky opravdu moc chci, protože tohle mě stálo víc nervů, než nafoukaný host v restauraci, který by chtěl steak s fazolkama, ale bez fazolek. :D