Nečekala jsem, že tento článek napíšu, tak brzy. Ale stalo se.
Matchla jsem s Iry z Long Islandu. :3
S host mum, jsem volala včera v sobotu. Půl hodiny jsme obě štelovaly skype, nefungovalo to. Už jsme byly obě zoufalé, ale povedlo se. Ukazovala mi dům a zahradu. Když mi ukazovala zahradní domek, tak malý vyběhl z domu bez botiček, tak jsem mu říkala, že je na to ještě chladno. HM ho zahnala zpět domů. Po chvilce v domě, přiběhl i s botičkama. HM byla oblečená v pyžamu (jelikož bylo ráno) a stále se za to omlouvala. Mě to přišlo milé, žádné hraní si na něco víc a tak. Měla jsem z ní opravdu dobrý pocit. Mluvila jsem i s dětmi. S malou jsme si říkaly, že si spolu můžeme zpívat. Malý mi ukazoval svá autíčka. Oba pořád někam běhali a smáli se. Domluvily jsme se, že si dnes zavolám i s jejím manželem, který byl pracovně pryč.
Hned poté jsem skypovala s jinou rodinkou. Ty jsem ani neviděla, kameru měli nařízenou na okno a bylo to jako u výslechu. Z obou jsem viděla maximálně ucho nebo vlasy. Měla jsem z nich hrozný pocit. Volali jsme šest minut a byly to asi nejdelší minuty mého života. :D
Dnes mi napsala HM z Long Islandu email, že je moc ráda, že se mnou skypovala, že jsem moc milá a že jsem jako její sestra. Ella si mě prý hodně rychle oblíbila, což se moc často nestává. V 6 jsme si zavolali, seznámila jsem se s host dad, ale jelikož má silný irský akcent, tak jsem mu hůře rozumněla. On se tomu smál, protože to se prý stává každému. HM mu za to vynadala a skypovala se mnou zase jen ona. Povídala jsem si i s dětmi. Chudák malá mě musela opravit, že to co drží, není medvídek, ale snow cat. Použila k tomu ten typický dětský tón "teď jsi úplně mimo". Poté se mě zeptali, zda chci být jejich au pair. Řekla jsem ano a bylo to. :) No fajn, zakoktala jsem se a culila jsem se, jako měsíček na hnoji. Nabídli mi, že pokud se rodiče budou bát, tak si s nimi klidně zaskypují a uklidní je. Mám jim prý ukázat jejich fotku, aby viděli, že se o mě dobře postarají. Zítra zavolají APIA aby se mohly začít vyřizovat víza. Nemůžu tomu uvěřit.
Nějak nejsem schopná tento článek více rozepsat, protože jsem tak nadšená, že neudržím myšlenku. :D
neděle 13. března 2016
úterý 8. března 2016
Další 2 rodinky
Už mě ta fáze hledání rodinky trošku unavuje. Přes noc o mě projevily zájem další dvě rodinky. Ano, je moc dobře, že mají zájem. Jen mi přijde šílené být co nejvíc na emailu, abych jim mohla kdykoliv odepsat. V práci na mě míří kamery a opravdu si nemůžu pod barem smolit jeden email za druhým. Naštěstí jsou rodinky trpělivé a když se omluvím s tím, že napíšu později, tak čekají.
Tak a teď k těm dvoum novým rodinkám.
1. První rodinka je z Pennsylvanie a mají 4 děti. Věk dětí je docela dobrý (8, 7, 4, 0). Jen si neumím představit, že bych o prázdninách měla za zadkem 4 děti. Zvládnout se dá vše, jen z toho mám opravdu obavy. Jinak vypadají moc mile, au pair už mají dlouho a dokonce měli dvakrát slečnu z Česka.
2. Druhá rodinka je z New Jersey. Mají dvě krásné holčičky (7, 5). Vypadají skvěle, vesele, příjemně. HM dva dny v týdnu pracuje z domu, čehož se trošku obávám. Skype máme domluvený na sobotu, tak doufám, že ho potvrdí.
Dnes se mi ozvala rodinka z Long Islandu. Skype máme v sobotu přes den. Nemůžu se dočkat. Je to mnou asi nejvíce preferovaná rodinka (podle emailů), nechci předbíhat, ale mám z nich moc dobrý pocit. Tak mi držte pěšti. :)
Tak a teď k těm dvoum novým rodinkám.
1. První rodinka je z Pennsylvanie a mají 4 děti. Věk dětí je docela dobrý (8, 7, 4, 0). Jen si neumím představit, že bych o prázdninách měla za zadkem 4 děti. Zvládnout se dá vše, jen z toho mám opravdu obavy. Jinak vypadají moc mile, au pair už mají dlouho a dokonce měli dvakrát slečnu z Česka.
2. Druhá rodinka je z New Jersey. Mají dvě krásné holčičky (7, 5). Vypadají skvěle, vesele, příjemně. HM dva dny v týdnu pracuje z domu, čehož se trošku obávám. Skype máme domluvený na sobotu, tak doufám, že ho potvrdí.
Dnes se mi ozvala rodinka z Long Islandu. Skype máme v sobotu přes den. Nemůžu se dočkat. Je to mnou asi nejvíce preferovaná rodinka (podle emailů), nechci předbíhat, ale mám z nich moc dobrý pocit. Tak mi držte pěšti. :)
pondělí 7. března 2016
3 rodinky a skype
Jak dlouho jsem sem nepsala? Asi 5 dní. Během těchto dní se mi ozvaly 3 rodinky a jednou jsem skypovala. Skype mě totálně znervóznil. Musela jsem vypadat jako retard, který neumí říct ani bů. :D Ale popořadě.
1. První rodinka je kousek od Bostonu a mají dvě děti. Jsou neskutečně milý a byla bych jejich druhá au pair. Dnes jsem s nimi měla první skype. HM byla velmi trpělivá a chápavá, i když jsem se zakoktávala a byla jsem tak nervózní, že jsem si během skypu oloupala nehet. Zítra budu skypovat s HD, tak jsem na to zvědavá. :D
2. Druhá rodinka je z Long Islandu, ale původem z Irska. Mají dvě děti a třetí se teprve narodí. Byla bych jejich první au pair. Mám z nich skvělý pocit. Na vše obsáhle odpovídají a mají podobný pohled na život. Včera padla otázka, zda bych s nimi dala skype, abych viděla i děti. Souhlasila jsem a doufám, že co nejdříve odpoví, protože jsem na ně hodně zvědavá a mám z nich opravdu dobrý pocit.
3. Poslední rodinka se mi ozvala dnes po skypu s HM od Bostonu. Mají tři děti, pejska a budou se stěhovat z Virginie do Texasu. Na fotkách vypadali mile, i essay byla poměrně obsáhlá. Napsali mi email, který byl takový strohý, nemastný neslaný. Rozhodla jsem se je odmítnou, protože jsem vůbec necítila to, co u předchozích rodin.
Vždy když vám na něčem záleží, tak se až moc stresujete a pak to dopadá šíleně. Jako můj dnešní skype. Téměř všemu jsem rozumněla. Jen mé odpovědi zněly jak od malého děcka. Doufám, že už to bude jen lepší. HM mě ujišťovala, že je to v pořádku. Máme toho spoustu společného. Tak uvidím, jak bude vypadat zítřejší skype s HD.
Doufám, že se ozve i rodinka z Long Islandu, protože na skype s nimi jsem opravdu zvědavá. :)
1. První rodinka je kousek od Bostonu a mají dvě děti. Jsou neskutečně milý a byla bych jejich druhá au pair. Dnes jsem s nimi měla první skype. HM byla velmi trpělivá a chápavá, i když jsem se zakoktávala a byla jsem tak nervózní, že jsem si během skypu oloupala nehet. Zítra budu skypovat s HD, tak jsem na to zvědavá. :D
2. Druhá rodinka je z Long Islandu, ale původem z Irska. Mají dvě děti a třetí se teprve narodí. Byla bych jejich první au pair. Mám z nich skvělý pocit. Na vše obsáhle odpovídají a mají podobný pohled na život. Včera padla otázka, zda bych s nimi dala skype, abych viděla i děti. Souhlasila jsem a doufám, že co nejdříve odpoví, protože jsem na ně hodně zvědavá a mám z nich opravdu dobrý pocit.
3. Poslední rodinka se mi ozvala dnes po skypu s HM od Bostonu. Mají tři děti, pejska a budou se stěhovat z Virginie do Texasu. Na fotkách vypadali mile, i essay byla poměrně obsáhlá. Napsali mi email, který byl takový strohý, nemastný neslaný. Rozhodla jsem se je odmítnou, protože jsem vůbec necítila to, co u předchozích rodin.
Vždy když vám na něčem záleží, tak se až moc stresujete a pak to dopadá šíleně. Jako můj dnešní skype. Téměř všemu jsem rozumněla. Jen mé odpovědi zněly jak od malého děcka. Doufám, že už to bude jen lepší. HM mě ujišťovala, že je to v pořádku. Máme toho spoustu společného. Tak uvidím, jak bude vypadat zítřejší skype s HD.
Doufám, že se ozve i rodinka z Long Islandu, protože na skype s nimi jsem opravdu zvědavá. :)
středa 2. března 2016
Bouchněme šampaňské, jsem schválená
Bublinky ve sklence pomalu stoupají. Všude jsou balónky a spousta přátel. Výborné jídlo na stole a hlasitá hudba.
Ne, takhle opravdu nevypadalo mé zjištění, že jsem schválená. Jak to vypadalo? S kamarádkou jsme unavené seděly na gauči a kolem nás lezl roční prcek, který si z nás dělal prolézačku. Rozdrobil sušenku, rozházel hračky, ale smál se a to bylo hlavní. Najednou jsem si všimla, že mi přišel email. Pro jistotu jsem si ho přečetla víckrát, kdybych v nadšení špatně pochopila jeho obsah. Začala jsem křičet, že jsem schválená. S kamarádkou jsme se objaly a téměř začaly brečet, že opravdu odletím. Plánovaly jsme skypování, posílání sladkostí a všechny možné i nemožné hlouposti. Nakonec jsme si otevřely víno a zapily to. Prcek se, ale nečekaně probudil. Takže místo večerního slavení, jsem stavěla komíny a házela míčky psovi. Malý měl však skvělou vysmátou náladu, tak jsme mu to velmi rychle odpustily. Kdo by se dokázal zlobit na malé dítě, které má spát a místo toho se na vás zubí z poza dveří.
Takže teď už jen musím vybrat tu správnou rodinku pro mě. Čeká mě nekonečné skypování (které mě naprosto děsí), odpovídání na emaily, zkoumání lokalit odkud rodinky jsou a miliony dalších věcí. Kolikrát jsem si během vyplňování profilu říkala, že s tím seknu. Agentura od vás často chce malicherné změny, které vás rozčilují. Ale to k tomu patří. Jsem ráda, že jsem nepovolila a stála si za tímto snem.
Nicméně slibuji, že už můj blog bude jen a jen zajímavější, protože se nebude týkat jen papírování a zařizování. Doufám, že si tím získám o trošku víc čtenářů, že někomu tento blog pomůže v rozhodování.
Ne, takhle opravdu nevypadalo mé zjištění, že jsem schválená. Jak to vypadalo? S kamarádkou jsme unavené seděly na gauči a kolem nás lezl roční prcek, který si z nás dělal prolézačku. Rozdrobil sušenku, rozházel hračky, ale smál se a to bylo hlavní. Najednou jsem si všimla, že mi přišel email. Pro jistotu jsem si ho přečetla víckrát, kdybych v nadšení špatně pochopila jeho obsah. Začala jsem křičet, že jsem schválená. S kamarádkou jsme se objaly a téměř začaly brečet, že opravdu odletím. Plánovaly jsme skypování, posílání sladkostí a všechny možné i nemožné hlouposti. Nakonec jsme si otevřely víno a zapily to. Prcek se, ale nečekaně probudil. Takže místo večerního slavení, jsem stavěla komíny a házela míčky psovi. Malý měl však skvělou vysmátou náladu, tak jsme mu to velmi rychle odpustily. Kdo by se dokázal zlobit na malé dítě, které má spát a místo toho se na vás zubí z poza dveří.
Takže teď už jen musím vybrat tu správnou rodinku pro mě. Čeká mě nekonečné skypování (které mě naprosto děsí), odpovídání na emaily, zkoumání lokalit odkud rodinky jsou a miliony dalších věcí. Kolikrát jsem si během vyplňování profilu říkala, že s tím seknu. Agentura od vás často chce malicherné změny, které vás rozčilují. Ale to k tomu patří. Jsem ráda, že jsem nepovolila a stála si za tímto snem.
Nicméně slibuji, že už můj blog bude jen a jen zajímavější, protože se nebude týkat jen papírování a zařizování. Doufám, že si tím získám o trošku víc čtenářů, že někomu tento blog pomůže v rozhodování.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)